Architektura 50. let, tzv. architektura socialistického realismu v Československu nazývána SORELA (SOcialistický REalismus LAkomý) je v dnešní době památkově chráněná, protože vrátila městům určité městotvorné prvky (náměstí, bloky domů, parky, ...) Dle těchto nových teorií ze Sovětského svazu byla u nás nově postavena dvě města. Havířov na Ostravsku a Nová Dubnica na Slovensku. Město Havířov díky své výjimečnosti si zaslouží mít budovu, kde by byla prezentována jeho architektura. Proto je navržen tento pavilon s výstavními prostory ve dvou úrovních propojené schodištěm lichoběžníkového tvaru s iluzí popření perspektivy. V suterénu jsou navržena veřejná WC (v Havířově v nedostatečném počtu). Pavilon je navržen na půdorysu čtverce o straně 9,6m. Půdorysně je dělený podobně jako krychle pro jednoho člověka a skoro jednu čtvrtinu půdorysné plochy zabírají jednoramenná schodiště, která jsou nad sebou. Prostorově jsou to dvě hmoty vzájemně se míjící po šikmé linii půdorysu. Vstup je krytý přístřeškem a na druhé straně je konzolovitě vyložená hmota výstavní části. Vstup na WC je z opačné strany než je vstup do pavilonu. Veřejná WC i výstavní prostory kvůli výškovým úrovním a malé půdorysné ploše nejsou bezbariérová. Osvětlení spodní výstavní části je zajištěno prosklenou boční stěnou a v horní výstavní části prosklenou stěnou u schodiště a horním osvětlením světlíky v pilové střeše tvořené ze zborcených ploch. Tento typ osvětlení je nejvhodnější pro výstavní účely.